PROJETS : VISAGE DU RÉCHAUFFEMENT CLIMATIQUE
Projekty : Tváře globálního oteplování
Nous devons nous réveiller et faire quelque chose. Chacun doit commencer à faire de vrais changements, et ce immédiatement.
Na našich cestách po světě jsem se setkal s mnoha lidmi postiženými globálním oteplováním. Prostřednictvím jejich portrétů bych rád vyprávěl jejich osobní příběhy, protože dopady globálního oteplování pociťují na vlastní kůži. Moc bych si přál, aby tento můj projekt přispěl ke zvýšit povědomí o klimatické krizi, které dnes čelíme, a kterou velká část lidí stále ignoruje.
Musíme se probudit a něco udělat. Každý musí začít dělat skutečné změny, a to hned.
UN VOYAGE SANS FIN À TRAVERS LE SAHARA... (Chingetti, Mauritanie)
Salim a passé toute sa vie à parcourir le désert avec ses chameaux et nous avons eu la chance de le rejoindre pour quelques jours pour un merveilleux trekking. Il aime son travail, mais celui-ci devient de plus en plus compliqué. Il fait de plus en plus chaud et, surtout, chaque année, les points d’eaux deviennent de moins en moins abondants.
NEKONEČNÁ CESTA PŘES SAHARU... (Chingetti, Mauritánie)
Salim strávil celý život putováním po poušti se svými velbloudy a my jsme měli to štěstí, že jsme se k němu mohli na několik dní připojit na nádherném treku. Svou práci miluje, ale je stále komplikovanější. Je čím dál větší horko a především, což je nejdůležitější, v poušti ubývají zdroje vody.
Mohamed est assis au milieu de l'ancien grenier fortifié du village. C’est là où pendant des siècles les Berbères gardaient leur récoltes, comme par exemple le miel, produit sur place dans des ruches en pierre. Toutes les ruches sont désertées lors de notre visite. Plus rien ne pousse dans les environs, à l’exception de l’oasis. Mohamed se souvient que quand il était petit garçon, les collines étaient toutes vertes, couvertes d'herbe et de fleurs. Aujourd'hui, on ne peut même plus s’imaginer que des fleurs ou des abeilles aient pu vivre dans ce paysage désertique. Le Maroc est l'un des pays les plus touchés par la sécheresse à long terme causée par le changement climatique.
OPUŠTĚNÉ ÚLY (Amtoudi, Maroko)
Mohamed sedí uprostřed staré opevněné sýpky ve vesnici. Právě zde Berbeři po staletí uchovávali své plodiny, například med, vyráběný na místě v kamenných úlech. Během naší návštěvy byly všechny úly opuštěné. V okolí neroste nic jiného než oáza. Mohamed vzpomíná, že když byl malý, byly kopce celé zelené, porostlé trávou a květinami. Dnes je těžké si představit, že v této pouštní krajině někdy žily květiny nebo včely. Maroko je jednou ze zemí nejvíce postižených dlouhodobým suchem způsobeným změnou klimatu.
LE LAC S’EFFACE ! (Parc National d'Ifran, Maroc)
Le lac Afennourir est déclaré zone humide d'importance internationale RAMSA et abrite de nombreuses espèces d'oiseaux rares. Mais à cause du réchauffement climatique, le lac est de plus en plus petit et l'eau est devenue trop chaude pour que les poissons puissent y survivre. Depuis 4 ans, le lac ne se remplit plus autant qu’avant et en août, il est à sec. Plus une goutte d’eau. La famine pour les oiseaux. La soif pour tous.
Zahara (80 ans) vit au bord du lac. Elle nous fait part de sa grande peur de l'avenir. Comment vivre, s’il n'y a plus d'eau pour les hommes, ni pour les animaux ?
JEZERO MIZÍ! (Národní park Ifran, Maroko)
Jezero Afennourir bylo vyhlášeno mokřadem mezinárodního významu RAMSA a je domovem mnoha vzácných druhů ptáků. Kvůli globálnímu oteplování se však stále zmenšuje a voda se stává příliš teplou na to, aby v ní mohly přežít ryby. Poslední 4 roky jezero dokonce v létě vyschne úplně. Nezbyla v něm ani kapka vody. Žízeň pro všechny. Zahara (80) žije u jezera. Vypráví nám o svém velkém strachu z budoucnosti. Jak můžeme žít, když už není voda pro lidi ani zvířata?
L'EAU, C'EST LA VIE (Taza, Maroc)
Au Maroc, la pluie a déjà diminué de 27% et la température a augmenté de 1,63˚C (soit 0,5˚C de plus que la moyenne mondiale). Cette sécheresse de plus d'une décennie a des conséquences terribles : les lacs et les rivières s'assèchent, les oasis sont abandonnées, les cèdres millénaires meurent... L'eau se fait rare dans de nombreux endroits et son accès n'est pas facile pour tout le monde. Cette photo montre ce qui était autrefois une rivière, mais qui n'est plus qu'une petite flaque d'eau verte et sale. Pourtant, c'est un trésor, une source de vie. Cette femme berbère la transporte péniblement à dos d'âne jusqu'à son village, en haut de la colline.
VODA JE ŽIVOTV (Taza, Maroko)
Maroku již poklesly srážky o 27 % a teplota se zvýšila o 1,63˚C (což je o 0,5˚C více, než je celosvětový průměr). Toto desetileté sucho má hrozivé následky: vysychají jezera a řeky oázy jsou opouštěny tisícileté cedry umírají...Na mnoha místech začíná být vody nedostatek a ne každý k ní má snadný přístup. Na této fotografii je vidět co kdysi bývalo řekou ale nyní je to jen malá loužička špinavě zelené vody. Přesto je to poklad zdroj života. Tato berberská žena ji pracně nosí na oslu do své vesnice na vrcholu kopce.
LA VIE DURE DES PÊCHEURS (Banc d'Arguin, Mauritanie)
Mafu est capitaine pêcheur dans le parc national du Banc d'Arguin. Autour de son village, une zone de 12 000 km2 est inscrite au patrimoine de l'UNESCO, et la seule la méthode de pêche autorisée est celle pratiqué depuis des lustres: à la voile. Aucun moteur, mais un respect de l'équilibre fragile de la nature. Cette zone unique est cependant de plus en plus impactée par les changements climatiques causés ailleurs. L’eau de mer qui se réchauffe, les marées sont de plus en plus extrêmes… Le paysage se transforme et les animaux sont obligés de déplacer leurs territoires. L’ensemble de l’écosystème est perturbé et avec avec lui, la vie de toutes les personnes qui souhaitent vivre en harmonie avec la nature.
TĚŽKÝ ŽIVOT RYBÁŘŮ (Banc d'Arguin, Mauritánie)
Mafu je kapitánem rybářské plachetnice v národním parku Banc d'Arguin. Kolem jeho vesnice se rozkládá oblast o rozloze 12 000 km2 která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO a jediný povolený způsob rybolovu je ten který se praktikuje odedávna na plachetnici. Tato jedinečná oblast je však stále více postihována dopady globálního oteplování. Mořská voda se otepluje přílivy a odlivy jsou stále extrémnější... Krajina se mění a zvířata jsou nucena přesouvat svá teritoria. Celý ekosystém je narušen a s ním i život všech kteří chtějí žít v souladu s přírodou.
MÊME DES PARCS NATIONAUX... (Banc d'Arguin, Mauritanie)
Sidi est écoguide dans le parc national du Banc d'Arguin, classé au patrimoine mondial de l'UNESCO. Chaque année, il constate que la flore et la faune du parc sont en train de changer, ce qui le préoccupe beaucoup. Une grande partie du parc se trouve à quelques centimètres au-dessus du niveau de la mer et l'augmentation constante des marées perturbe gravement l'ensemble de cet écosystème fragile. Elles détruisent les sites de nidification des oiseaux et tuent de nombreux animaux qui ne peuvent pas s'échapper vers l'intérieur des terres. Les routes utilisées dans le passé ne peuvent plus être empruntées car elles sont inondées par la mer. Sidi invite tous ceux qui ne croient pas au réchauffement climatique à venir au parc pour s'en rendre compte par eux-mêmes.
DOKONCE I NÁRODNÍ PARKY... (Banc d'Arguin, Mauritánie)
Sidi je ekoprůvodcem v národním parku Banc d'Arguin který je již více než 30 let zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Každý rok všímá pokračujících změn ve flóře a fauně parku a to ho velice znepokojuje. Velká část parku se nachází jen několik centimetrů nad hladinou moře a stále vyšší přílivy silně narušují celý křehký ekosystém. Ničí hnízdiště ptáků a zahubí mnoho zvířat kteří nestačí utéct do vnitrozemí. Cesty používané v minulosti již nelze dále využívat protože je zaplavuje moře. Sidi vyzývá každého kdo nevěří v globální oteplování aby se do parku přijel přesvědčit na vlastní oči.
